You are here

Kolem rakoviny

Tak jsem po delší době aktualizoval stránky, mají nový motor. Ale jen spodek, na nový ohoz zatím není. Co že není, ani nevím. Mnohokrát za tu dobu od posledního příspěvku jsem měl v hlavě nebo i rozepsaný blog, ale nějak se vždycky přihodilo, že jak jsem začal psát, tak se písmenka začala stáčet k rakovině a nějak jsem to nechtěl ventilovat, tak jsem nic nedopisoval, ani neukládal.

Koukám, že i teď se to tam stáčí, ale tentokrát to dopíšu. Ono se mi tak zazdálo, že té rakoviny je kolem mě příliš najednou, a jestli to nějak se mnou třeba nesouvisí. Jakože kde se objevím, tam se objeví taky, nebo tak něco. Když se tak rozhlídnu kolem, zjistím, že nejen oba rodiče odešli díky ní. Taky v dalším příbuzenstvu se celkem hojně vyskytovala nebo vyskytuje. Někteří blízcí s ní žijí už léta, jiní se k ní dostali úplně nebo relativně nedávno. Jeden strejda dokonce umřel v představě, že rakovinu určitě má a opak byl pravdou. Bohužel psychika a nedostatek živin udělali svoje. Donedávna jsem to nevěděl.

Když měla pohřeb teta, tedy jiná, než od toho strejdy, snažil jsem se narychlo vymyslet jak zařídit, abych tam byl, ale nestihl jsem to. Samozřejmě opět stejná nemoc. Vím, že je jí mnoho druhů, ale… No prostě zase konec a celkem mě to vzalo, zase. Ne že bych tak moc toužil po pohřbech, to ne, ale rozloučit jsem se chtěl a nepřestalo mě to tak mírně sem tam i více trápit, než jsem se přišel, při další návštěvě republiky, rozloučit s tetou na hřbitov.

No a pak práce, vlastně jsem současnou práci vzal jako výpomoc na chvíli, než se uzdraví ten chlapík, co tu práci dělá. Hledal jsem přece jenom něco trochu jiného. Už to vypadalo, že se vrací. Postupně. Napřed jen na dva půldny týdně a časem že se bude jeho pracovní zapojení postupně zvyšovat a až bude moct dělat naplno, tak že já odejdu, nebo možná ten druhý chlapík co už taky chtěl změnu. No, s tím kolegou jsem se seznámil. Postupně jsme se začali bavit víc a víc. Zjistili jeden o tom druhém, že snad i něco umí a dá se s ním bavit. Trochu se sblížili. A když už to vypadalo, že se vše dostává do dobrých kolejí, dělá se mu lépe, zesiluje a jeho odolnost se zvyšuje, přišla zase rána. Rakovina se vrátila, prognóza velmi nedobrá. Nechtěli mu dát ani terapii původně. Nakonec mu doporučili jít opět na marodnou a chodí zase na další série terapií, v současnosti na ozařování.

No nenapadlo by vás, že s tím můžete mít co do činění? Pevně doufám, že tomu tak není. Modlím se za ně i za sebe. Jo občas mě to stiskne. Pak jsem nesvůj, nervní a nesoustředěný, takže trochu jako pitomým. Ono to vždycky přejde. Všechno má svůj konec, dobré i zlé, jak se říká. Takže, když je mi trochu ouvej, vím, že se to změní. Mám teď taky před sebou jiné a o to radostnější očekávání, které může změnit život totálně naruby, ale o tom zase až někdy příště.

No a to je pro teď asi tak všechno.  

Czech
Share: 
Share/Save

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer